Tři závozy vojenské pomoci v prvních šesti týdnech války

Spolek VLČÍ MÁKY se už deset let věnuje pomoci českým válečným veteránům. Když Rusko zaútočilo 24. února 2022 na Ukrajinu, vyslal i díky nim první zásilku pomoci již 28. února. Rychle následovaly další dva závozy, z nichž poslední zaplnil celý autobus, jenž na zpáteční cestě přivezl padesátku žen a dětí.

Podařilo se shromáždit materiál v hodnotě 1,5 milionu korun

“Od pátku 25. února jsme sháněli balistickou ochranu, v armyshopech zbývaly už jen desítky kusů a ty jsme směřovali Post Bellum”, vzpomíná Mirka Pašková, předsedkyně Vlčích máků.

Mezitím se spolku ozývali zejména bývalí vojáci, kterým doma ještě přebývala vojenská výstroj, již chtěli věnovat. Manželka jednoho z veteránů dokonce zorganizovala sbírku mezi jeho kolegy. Tak se sešlo velké množství polních stejnokrojů, obuvi a termoprádla.

Spolku se začali ozývat sponzoři, takže si mohl dovolit shánět další potřebný materiál.

“Řídili jsme se seznamem poptávaného vybavení, který vydala ukrajinská ambasáda, a začali jsme oslovovat české výrobce a prodejce. Když si nemohli dovolit zboží věnovat, nabídli jsme uhrazení nákladové ceny. To se osvědčilo, protože jsme za půl miliónu pořídili materiál v hodnotě jeden a půl miliónu a ještě jsme pokryli pohonné hmoty na tři závozy. Všichni dobrovolníci pochopitelně pracovali zdarma,” upřesňuje předsedkyně spolku.

Úspěchu akce pomohla koordinace s týmem generála Petra Pavla

V získávání sponzorů a komunikaci s ukrajinskou stranou spolupracoval Spolek VLČÍ MÁKY s lidmi z týmu Petra Pavla. Ten se osobně účastnil i první nakládky 28. února. Spolku pomáhal již během covidový lockdownů.

“Nešlo jen o morální podporu, v chaosu prvních dnů války byly klíčové kontakty na ukrajinskou stranu a administrativní asistence při proclení,” vysvětluje Mirka Pašková.

Dobrovolníci prokazovali ohromující odvahu a empatii

Dobrovolníci, kteří vyjížděli s nákladem do neznáma, prokázali velkou dávku odvahy a obětavosti. Největší nápor na jejich psychiku však přišel vždy až při zpáteční cestě, kdy obsadili místa ve vozech zoufalými matkami s dětmi, přecházejícími pěšky ukrajinsko-polskou hranici.

Nejen proto, že do třetího závozu se sešlo největší množství materiálu, ale právě kvůli situaci ukrajinských uprchlíků, vypravil spolek autobus. Přivezl padesát žen a dětí z Mariupolu. Během cesty se jedna z žen dozvěděla, že její manžel právě padl. Dobrovolník David a řidiči autobusu, z nichž jeden zažil v dětství podobný úprk před Rusy z Afghánistánu, se museli vyrovnat s náporem emocí a být cestujícím oporou.

Tři briskní závozy vojenské pomoci se staly mezníkem v historii Spolku VLČÍ MÁKY. Každá expedice byla nejen logistickým úspěchem, ale také vykreslila dojemné příběhy odvahy a solidarity. Spolek operoval s historicky největšími sponzorskými dary s maximální efektivitou a rozvahou. Dokázal je proměnit na nejžádanější pomoc a dopravit ji do správných rukou v rekordním čase.